Zpráva výstavního výboru veletrhu K 2019: Trh a ekonomika

  • 02.08.2019
  • Služby
Zpráva výstavního výboru veletrhu K 2019: Trh a ekonomika

Od roku 1952 zaujímá veletrh K Düsseldorf výsadní pozici mezi všemi specializovanými veletrhy oboru plastů a kaučuku. Žádná jiná událost nezviditelňuje celosvětové úspěchy polymerních materiálů tak zřetelně, hmatatelně a transparentně. Také 21. ročník tohoto veletrhu dokládá trvalý růst světového plastikářského průmyslu.

Každé tři roky představuje veletrh špičku technologického vývoje, nejekonomičtější řešení pro průmyslové zpracování i inteligentní a rozmanité použití plastů a kaučuku. Nikde jinde nejsou k vidění polymerní materiály, technika strojů, zpracování a nástrojů i rozmanité aplikace umělých hmot a kaučuku tak komplexně jako v Düsseldorfu. Stejně jako po dobu celých sedmi desetiletí je i ročník K 2019 ukazatelem směru vývoje pro všechny, kteří chtějí získat přehled přes plastikářský průmysl a zpracování plastů, poznat trendy a vidět novinky naživo, v provozu.

Plasty a kaučuk stále na kurzu globálního růstu

Celosvětový úspěch tohoto průmyslu demonstruje především nárůst využití plastů a kaučuku jako materiálů, které v období 1950 až 2017 rostlo v průměru o 8,5 procent ročně. Tak vysoká čísla růstu jako tomu bylo v padesátých až sedmdesátých letech minulého století dnes již nejsou, ale s meziročně 4 až 5 procenty jsou i v novém tisíciletí stále kladná, byť značné rozdílná podle regionů, produktů nebo aplikací.

Motorem celosvětového růstu je nadále především růst populace světa a celkově se zvyšující životní úroveň lidstva. Prosperita se odráží na většině trhů aplikací umělých hmot, především u obalů na potraviny a produktů každodenní spotřeby, také však u nejrůznějších obalů na skladování a přepravu. Rozšiřování infrastruktury a pozemní i inženýrské stavitelství jsou impulzem pro použití plastů v oblasti zásobování vodou, elektřinou a plynem, pro izolace, okenní profily a mnohé další produkty.

Další růstovou oblastí použití je mobilita – od automobilů s jejich různě koncipovanými pohony přes přepravu nákladů a kolejová vozidla až po letectví. Jednou z oblastí použití, ve kterých se plasty staly prakticky nepostradatelnými, je medicína: přístrojová technika, diagnostika a laboratoře stejně jako bezpečná aplikace farmaceutických produktů vyžaduje plasty ve formě funkčních, praktických a hygienických jednorázových výrobků. Také produkty pro sport a volný čas, které dnes známe a jichž si ceníme, lze realizovat už pouze s použitím umělých hmot. Mnohé technologické trendy, jako například elektrifikace mnoha oblastí života a výroba obnovitelných energií, nejsou bez umělých materiálů představitelné. Všechny tyto aplikace přispívají na svých trzích společně s použitými umělými hmotami a kaučukem k celosvětové akceptaci a dalšímu šíření polymerních materiálů.

Čína posouvá Asii do vedoucí role v celosvětovém průmyslu plastů

Pro rok 2017 vyčíslil svaz výrobců Plastics Europe světovou výrobu plastů na 348 milionů tun. Přibližně 290 milionů tun z tohoto množství byly plastikářské materiály, tzn. materiály, které se zpracovávají v umělohmotné výrobky. Zbývajících více než 55 milionů tun bylo použito na výrobu povrchových úprav, lepidel, disperzí, laků nebo barev. V roce 2017 bylo dle analýz IRSG po celém světě vyrobeno a spotřebováno přibližně 28,5 milionů tun kaučuku. Z tohoto množství bylo 13,5 milionů tun přírodního kaučuku a zbývajících 15 milionů tun kaučuku syntetického.

Stejně jako všechny cenové otřesy a hospodářské krize posledních let také krátká finanční a ekonomická krize let 2008/2009 dokázala zbrzdit dlouhodobě pozitivní vývoj plastikářského průmyslu pouze lehce. Od roku 2010 se plasty vrátily s nárůstem výroby 4 až 5 procent ročně na cestu růstu.

Celosvětové kapacity na výrobu termoplastů, co do objemu největší a nejvýznamnější skupiny všech umělých hmot, představovaly začátkem března 2019 dle informací databáze kapacit KI Polyglobe přibližně 351 milionů tun ročně.

Z tohoto množství připadalo více než 91 procent na standardní plasty, o něco více než 8 procent na technické termoplasty a podíly v řádu promile na vysoce výkonné polymery a na plasty na biologické bázi, resp. biologicky odbouratelné plasty.

Ekonomický rozmach Číny a mnoha zemí jihovýchodní Asie proměnily asijsko-pacifický ekonomický prostor také co do průmyslu plastů v největší region s nejvyššími růstovými čísly. Asie již nyní vyrábí necelou polovinu umělých hmot vyrobených na celém světě. Kromě toho pocházelo v roce 2017 z asijských zemí téměř 40 procent strojů používaných na výrobu plastů po celém světě. Čína je dnes ve všech segmentech plastikářského průmyslu nejvýznamnější zemí světa: dle posledních údajů připadá jen na Říši středu 29,4 procent globální výroby plastů (2017), 31 procent světové výroby plastikářských strojů (2016) a největší podíl na celosvětovém objemu zpracování plastů.

Mohutné rozšíření polymerizačních kapacit v asijsko-pacifickém prostoru a na Blízkém Východě zásadně proměnilo statistické poměry: s podílem Číny ve výši 29,4 procent, 3,9 procenty Japonska a dalšími 16,8 procenty ostatních asijských zemí připadá na tento kontinent celých 50,1 procent. Relativní význam Evropy a Severní Ameriky s nyní 18,5 resp. 17,7 procenty celosvětové produkce soustavně klesá. Na Blízký a Střední Východ a Afriku připadalo dle statistiky Plastics Europe dohromady 7,1 procent, na Jižní Ameriku 4 procenta a na bývalé státy SNS 2,6 procenta. Tím Asie zvýšila svůj podíl na světové produkci plastů za 20 let z 30 procent na polovinu, zatímco Severní Amerika ztratila 10 a Evropa dokonce téměř 15 procentních bodů. Přírůstky podílů zaznamenal především také Blízký a Střední Východ. Také v produkci kaučuku dominuje Asie – v roce 2018 s podílem 91 procent u přírodního kaučuku a podílem 54 procent u syntetického kaučuku.

Německy mluvící země upevňují svou přední roli v oblasti technologií, Čína svou u plastikářských strojů

Hodnota produkce plastikářských a gumárenských strojů dosáhla v roce 2018 celosvětového objemu přibližně 38 miliard EUR po 36,3 miliardách EUR v roce 2017 a necelých 35 miliardách EUR v roce 2016. Evropští výrobci plastikářských strojů z tohoto objemu vyrobili v roce 2017 celkem 42 (2016: 41) procent, což odpovídá hodnotě produkce ve výši 15,3 (2016: 14,3) miliard EUR. Jak zjistil Euromap, svaz výrobců strojů z Rakouska, Francie, Německa, Velké Británie, Itálie, Lucemburska, Španělska, Švýcarska a Turecka, dokázali Evropané v roce 2017 lehce posílit svoji vedoucí roli ve světovém obchodu z 48 na 52 procent. Navzdory mnoha překážkám očekává Euromap pro rok 2018 nárůst evropské produkce o další 2 až 3 procenta.

Dle hodnoty produkce největší zemí ve výrobě plastikářských strojů byla 2017 Čína s přibližně 11,5 miliardami EUR (podíl 31,8 procent), následovaná Německem s 8 miliardami EUR (podíl 22,1 procent), Itálií s 3 miliardami EUR (podíl 8,4 procent), USA s 2,7 miliardami EUR (podíl 7,4 procent) a Japonskem s 1,8 miliardami EUR (podíl 4,9 procent). Ve světovém obchodě vede německé strojírenství s podílem na světovém exportu ve výši 24,5 procent před Čínou (16,4 procent), Japonskem (10,4 procent), Itálií (9,4 procent) a USA (5,7 procent).

Evropský plastikářský průmysl vede v oblasti recyklace

Dle údajů Eurostatu, které sestavil Plastics Europe, dosáhl plastikářský průmysl v prostoru EU28 v roce 2017 s 1,5 miliony pracovníků v téměř 60 000 převážně malých a středně velkých podnicích obratu téměř 350 miliard EUR a přispěl k přebytku obchodní bilance EU částkou 17 miliard EUR. Nejdůležitějšími cílovými zeměmi pro export plastikářských surovin a výrobků z umělých hmot byly (mimo teritorium EU) Turecko, USA, Čína, Rusko a Švýcarsko, u produktů z plastů v pozměněném pořadí USA, Švýcarsko, Čína, Rusko a Turecko. Nejdůležitějšími zdroji importů mimo EU byly u surovin USA, Jižní Korea, Saudská Arábie, Švýcarsko a Japonsko, v oblasti zpracování plastů pak Čína, USA, Švýcarsko, Turecko a Jižní Korea.

Branže obalů v Evropě spotřebovala dle dat Plastics Europe v roce 2017 s 39,7 procenty největší podíl plastových materiálů. Stavebnictví následovalo s podílem 19,8 procent na 2. místě a automobilový obor s 10,1 procenty na 3. místě. Za těmito obory následoval elektrotechnický a elektronický průmysl s 6,2 procenty, spotřební zboží, výrobky pro domácnost a sport s 4,1 procenty a zemědělství s 3,4 procenty. Spotřeba všech ostatních odběratelů – nábytkářství, průmyslu, zdravotnictví a výrobců domácích přístrojů – se nasčítala na 16,7 procent.

Největšími spotřebiteli umělých hmot v Evropě jsou nadále Německo (24,6 procent), Itálie (14 procent), Francie (9,6 procent), Španělsko (7,7 procent), Velká Británie (7,3 procent) a Polsko (6,5 procent). V žebříčku poklesl přípravami na brexit postižený britský průmysl zpracování plastů za silně posilující španělské zpracovatele.

Břidlicový plyn ovlivňuje výrobu plastů – nejen v Severní Americe

Zatímco se Evropa již dnes nedokáže zásobit polyolefiny z vlastních zdrojů a je odkázaná na importy, dostal se v USA břidlicový plyn jako levnější zdroj do role hráče měnícího hru – „game changer“. Po letech masivních investic do kapacit na získávání břidlicového plynu, polymerizaci cílových plastů a výrobu potřebných kopolymerů jsou od konce 2016 soustavně uváděny do provozu další kapacity pro polyolefiny na bázi plynu. V neposlední řadě roste také infrastruktura na přepravu, skladování a námořní přepravu plynu i vstupních produktů či plastových granulátů připravených ke zpracování. Nákladové výhody nových amerických produkcí nezmění pouze objemové toky polyolefinů mezi kontinenty ve prospěch dodávek ze Severní Ameriky. Pozornost se upírá také na břidlicový plyn samotný, pro jehož další zpracování výrobci plastů např. v Číně, Indii, Nizozemí a pravděpodobně také Skandinávii budují zařízení na dehydrataci propanu.

Politická nejistota doprovází v zásadě pozitivní konjunkturu v oblasti plastů

Většina trhů plastů a kaučuku, zejména průmyslových a prahových zemí, může rekapitulovat převážně pozitivní vývoj, přestože se politické vlivy a nejistota poslední doby negativně projevily také na obchodování s plasty a výrobky z nich vyrobených. Uzavření některých trhů, nový nacionalismus, rašící separatismus a v některých regionech populární protekcionismus vedly k nepřehledné situaci na trzích: rozdílně pro jednotlivé řetězce tvorby hodnot a regiony vnesly do trhů silnou nejistotu, která mnohým aktérům znesnadňuje plánování na delší období. Celní spory mezi USA a Čínou, blokáda Iránu, odchod Velké Británie z Evropské unie s nejistým průběhem brexitu i nacionalisticky orientovaná politika ve významných ekonomikách Jižní Ameriky nepřispívají ke stabilizaci vyhlídek.

Cirkulární ekonomika: cesta do budoucnosti

Znečištění moří plastovým odpadem a mikroplasty získaly v posledních letech obrovskou pozornost médií, politiky i obyvatelstva po celém světě. Zničující dopady, které se sebou přináší zaneřádění světových moří odpadem, musí vést k procesu změn jak ve společnosti, tak i v průmyslu. Plasty jsou příliš cenné, než aby se bez povšimnutí vyhazovaly. Evropská Unie zde se svou novou strategií koloběhu plastů kráčí v popředí.  Tomuto tématu bude na veletrhu K 2019 věnována hlavní pozornost.

Podíl recyklace v Evropě dále významně roste

Přestože je zřejmě, že jednak nefunkční systémy na likvidaci odpadů v několika asijských zemích na jedné straně, na druhé straně ale i chování lidí způsobují tento politováníhodný stav, rozjely se po celém světě diskuse o zákazech výroby některých produktů, které stále více získávají status zákonů. Restrikce a zákazy jsou směřovány především na určité obaly z plastů, také však na některé spotřební a hygienické artikly charakteru jednorázových produktů.

Přestože starý kontinent nepatří k velkým původcům znečištění, usiluje především evropský plastikářský průmysl již dlouho o to, aby vedle zřízení vhodných sběrných systémů a důsledného zužitkování výrobních odpadů byl zhodnocen také odpad od spotřebitelů.

V důsledku legislativních předpisů a nejrůznějších iniciativ v Evropě (EU28 plus Švýcarsko a Norsko) podíl recyklace v posledních letech neustále roste: v roce 2016 dosáhl 73 procent a tím přibližně o 14 procentních bodů víc než ještě v roce 2011 a o 30 bodů nad úroveň roku 2004. V evropských zemích se zákazem skládkování plastů je podíl recyklace obzvláště vysoký: zatímco tyto země – Švýcarsko, Nizozemí, Rakousko, Německo, Švédsko, Lucembursko, Dánsko, Belgie, Norsko a Finsko – zužitkovávají více než 96 procent svých plastových odpadů, pět zemí stále ještě nedosahuje podíly nad 30 procent.

Nejdůležitějšími způsoby zužitkování byly v Evropě v roce 2016 s 42 procenty termické využití a s 31 procenty materiálová recyklace, zatímco cca 27 procent plastového odpadu skončilo na skládkách. Deset let předtím bylo ještě 28 procent spáleno, 19 procent recyklováno a 53 procent deponováno. Při recyklaci obalů už všechny evropské země dosahují podíly nad 20 procent, polovina z nich více než 65 procent, deset více než 65 procent a některé dokonce více než 99 procent. V roce 2016 bylo poprvé více plastových obalů materiálově recyklováno (41 procent) než termicky zužitkováno (39 procent). Na skládkách skončilo méně plastů než kdykoliv předtím – 20 procent. Tyto úspěchy však nedokázaly v Evropě zabránit prvním zákazům spotřebních předmětů s krátkou životností.

Německo, domácí trh veletrhu K, je u mnoha procesů nadále technologickým lídrem

V mezinárodní soutěži lokací se průmysl plastů a kaučuku v německy mluvících zemích prosazuje stále velmi dobře a již mnoho desetiletí je v četných segmentech řetězce tvorby hodnot pro plasty a kaučuk technologickým lídrem. Jako největší jednotlivý trh v Evropě je Německo také domácím trhem veletrhu K.

Stručný pohled na ukazatele tohoto významného trhu: v Německu dosáhl průmysl plastů a kaučuku v roce 2017 obratu více než 110 miliard EUR.

Se zhruba 480 tisíci zaměstnanci drží jako jeden z nejdůležitějších průmyslových oborů podíl 6 až 7 procent na domácí průmyslové výrobě. V Německu bylo v roce 2017 dle údajů Plastics Europe vyrobeno 19,9 milionů tun umělých hmot, celkový obrat výrobců plastů činil 27,1 miliard EUR. Objemy a obraty mezi lety 2016 a 2017 zřetelně narostly – o 4 resp. 12 procent.

Výrobci plastikářských a gumárenských strojů v německy mluvících zemích již dlouho drží svou pozici technologického lídra v oblasti strojní techniky i technologie. Němečtí výrobci uzavřeli rok 2017 hodnotou výroby 8 miliard EUR v oblasti hlavních strojů a tím pádem opět na rekordní úrovni.

Německý průmysl zpracování plastů dosáhl v roce 2017 obratu 63,4 miliard EUR, zpracováno bylo přibližně 14,7 milionů tun materiálu. Zpracovatelé kaučuku v Německu zpracovali 1,57 milionů tun surovin a vykázali tržby ve výši 11,7 miliard EUR.

Spolu se svými konkurenty z celého světa nyní zpracující průmysl Německa s napětím vyhlíží novinky a výsledky vývoje, které budou prezentovány na veletrhu K 2019, aby pomocí optimalizovaných druhů materiálů, nejefektivnějších strojů a pomocí nejmodernějších nástrojů mohl zákazníkům zpřístupnit nové inteligentní a přídavné aplikace plastů a kaučuku.

  • autor:
  • ALFAcon, s.r.o.


Mohlo by vás také zajímat

  • Na MSV 2019 bude představena Digitální továrna 2.0 tak, jako ještě nikdy

    Na MSV 2019 bude představena Digitální továrna 2.0 tak, jako ještě nikdy

    Postupující digitalizace ve všech oblastech lidské činnosti přináší stále nové, mnohem vyspělejší a přitom realističtější modely výroby. Ve skutečnosti ale velká část veřejnosti a často i část odborné veřejnosti neví, co si opravdu pod názvem Průmysl 4.0 má konkrétně představit. Proto v rámci...

  • Když šetřit znamená prodělávat aneb výzva jednoho technika

    Když šetřit znamená prodělávat aneb výzva jednoho technika

    Již řadu let se pan Štětina ze společnosti technology-support s.r.o. pohybuje jako aplikační technik a školitel ve firmách a všiml si zajímavé věci. Když přijde frézař k nadřízenému či majiteli firmy s tím, že potřebuje nový nástroj, protože ten starý již není funkční, nestane se mu, že by mu...

  • Mezinárodní strojírenský veletrh 2019 v Brně se zaměřuje na digitalizaci výroby

    Mezinárodní strojírenský veletrh 2019 v Brně se zaměřuje na digitalizaci výroby

    Šedesátý první ročník Mezinárodního strojírenského veletrhu v Brně opět ukáže poslední novinky a trendy v oblasti průmyslových technologií, představí fenomén digitální továrny a nově otevře diskusi k cirkulární ekonomice. MSV 2019 se uskuteční od 7. do 11. října na brněnském výstavišti, současně se...

  • Nová REACH registrace polymerů

    Nová REACH registrace polymerů

    Evropská chemická legislativa REACH se dostala do další fáze po ukončení registrace látek nad 1 tunu v roce 2018. V případě plastů se to týkalo monomerů. Přezkoumání účinnosti legislativy REACH (REFIT) přineslo doporučení, připravit schéma registrace...



  • K 2019 Düsseldorf – nové technologie jako motor inovací

    K 2019 Düsseldorf – nové technologie jako motor inovací

    Více než 3000 společností z oboru plastů a kaučuku představí produkty a řešení pro produktivní a zodpovědný dnešek, zítřek i pozítřek. Na tiskové konferenci v Budapešti se sešli organizátoři veletrhu přímo z Düsseldorfu - Thorsten Kühmann ředitel německé asociace VDMA pro plastikářské a gumárenské...

  • Veletrh Plastpol Kielce 2019 - fotoreportáž

    Veletrh Plastpol Kielce 2019 - fotoreportáž

    Bilance letošního mezinárodního veletrhu plastů a gumy Plastpol 2019 byla rekordní a působivá, zúčastnilo se ho 910 firem ze 42 zemí, které zaplnily 7 výstavních hal. Výstava byla letos zatím největší ve své historii. Obchodní rozsah veletrhu zahrnoval technologie, stroje a zařízení, balení,...

  • SOVA Digital: První setkání R & D lídrů Slovenska

    SOVA Digital: První setkání R & D lídrů Slovenska

    R & D (Research & Development) lídři výzkumně-vývojových center Slovak průmyslových firem se sešli na prvním společném setkání, aby hledali prostor vzájemné spolupráce pro zlepšení situace v oblasti průmyslového výzkumu a vývoje. Cílem akce bylo vytvořit kooperaci R & D lídrů, která má ambici...