• Úvod
  • Odborné články
  • Rozměrové a tvarové tolerance, jakost povrchu při vstřikování termoplastů, 3. část

Rozměrové a tvarové tolerance, jakost povrchu při vstřikování termoplastů, 3. část

Rozměrové a tvarové tolerance, jakost povrchu při vstřikování termoplastů, 3. část

Pokračování článku z dne 30.07.2015.

Praktické dopady lícování

Obecně dosažitelnou přesnost je při výrobě výstřiků z termoplastů možno definovat takto:

IT 10 až IT12 – amorfní termoplasty – PS, SAN, PVC, PC, ...

IT 11 až IT 13 – částečně krystalické termoplasty – HD- PE, PP, PA, POM, PBT, PET, ...

IT 14 až IT 16 – „měkké“ termoplasty – LD- PE, EVA , TPE, ...

Větší přesnost (nižší stupeň IT) lze dosáhnout u menších výstřiků z jednonásobných forem. Totéž platí u rozměrů vázaných formou (obvykle kolmo ke směru otevírání formy). Rozdíl v přesnosti je cca jeden stupeň IT. Důvodem je, že rozměry výstřiku ve směru otevírání formy mohou být ovlivněny pružnou deformací formy v důsledku použití vyššího vstřikovacího tlaku nebo rychlosti vstřikování. Lepších výsledků je možno též dosáhnout na elektricky poháněných vstřikovacích strojích než na strojích s hydraulickým pohonem. U strojů platí, že čím více výrobních parametrů je regulovaných (reprodukovatelnost parametrů výroby), včetně tepelného režimu vstřikovací formy, tím lze dosáhnout větší přesnosti výstřiků (až o jeden až dva stupně IT).

Tvarová a rozměrová přesnost jsou obvykle hlavními požadavky kladenými na technické výstřiky z pohledu jejich jakosti. Uvedené normy nejsou závazné, a proto tolerance rozměrů, včetně hodnot úchylek tvarů a polohy jsou obvykle smluvní, jakostní podmínky dohodnuté oběma stranami – výrobcem a odběratelem. Jak bylo uvedeno, na přesnost rozměrů výstřiků z termoplastů působí celá řada faktorů, a proto by mezi dohodnutými podmínkami pro vzájemnou kontrolu jakosti měly být uvedeny i přesné podmínky, za jakých jsou zejména rozměry měřeny – teplota, čas, vlhkost, provozní, skladové podmínky atp. Teprve potom má předepisování užších tolerančních polí, než je uvedeno v ČSN 01 4265 nebo v DIN 16 742 smysl. Při konstrukci výstřiků by mělo platit pravidlo: „Tolerance rozměrů se nestanovuje tak přesně, jak to dovoluje výrobní tolerance, ale pouze tak, jak je potřeba s ohledem na funkci výstřiku“. V případě nutnosti (při zvýšených výrobních nákladech) lze docílit IT9 a s vysokými náklady IT8. Tolerance ISO řady IT5, IT6 a IT7 jsou v běžné praxi nedosažitelné.

Přesto se běžně setkáváme s tolerancemi rozměrů v setinách milimetrů, např. ±0, 05 mm. Zde je nutno si uvědomit, že takovou toleranci mnohdy neguje koeficient lineární teplotní roztažnosti vstřikovaných materiálů. Rozdíl mezi koeficientem lineární teplotní roztažnosti ocelí a plastů je cca jeden řád: uhlíková ocel 11, 7 . 10- 6, antikorozní ocel 10, 0 . 10- 6, manganová austenitická ocel 16, 0 . 10- 6, PE, EVA 24 . 10- 5, PP 18 . 10- 5, PP+SV 7 . 10- 5, PS, PS- HI, ABS, SAN, ASA 8 . 10- 5, PA66 8 . 10- 5, PA66+SV 2 až 3 . 10- 5, PA6 10 . 10- 5, PA6+SV 2 až 3 . 10- 5, POM 12 . 10- 5, POM+SV 3 . 10- 5, PC 6 až 7 . 10- 5, PC+SV 2 . 10- 5, PC/ABS 7 až 8 . 10- 5, PET 7 až 8 . 10- 5, PBT 6 až 9 . 10- 5, PBT SV 4 . 10- 5, PPO 6 až 7 . 10- 5, PPO+SV 3 . 10- 5 K- 1.

Dále je nutno si uvědomit, že v mnoha případech nelze měřit požadovaný rozměr přímo, ale pro jeho změření je nutno např. výstřik v daném místě rozříznout. Po rozříznutí ovšem v daném objemu výstřiku dochází k uvolnění obsahu vnitřního pnutí, případně k dalším relaxačním pochodům, což samozřejmě velmi výrazně ovlivní požadovaný výkresový rozměr. Navíc platí, že v důsledku reprodukovatelnosti procesu vstřikování v určitých tolerančních mezích v každém výrobním cyklu bude obsah vnitřního pnutí cyklus od cyklu, resp. výstřik od výstřiku, jiný, a tedy i rozměry budou jiné, což příliš úzké toleranční pole požadovaného jmenovitého rozměru nepokryje.

Z výše uvedených hodnot vyplývá, že např. pro běžný konstrukční plast PA66 je průměrná hodnota součinitele délkové teplotní roztažnosti 8.10- 5K- 1. Je- li tedy rozteč např. dvou otvorů na výstřiku z PA66 kótována jmenovitou hodnotou 115 mm s tolerancí ± 0, 05 mm, vychází, že vlivem ohřevu o 7 °C z teploty okolí 23 °C na teplotu 30 °C je teplotní prodloužení jmenovité hodnoty 115 mm 0, 0644 mm, což již překrývá povolenou horní toleranční mez.

 


Nasákavost jako vratný proces je jedním z dalších parametrů ovlivňujících rozměrovou přesnost výstřiků vyrobených z navlhavých termoplastů.

Tento složitý proces lze zjednodušeně popsat změnou hmotnosti, respektive objemu výstřiku:

Změna hmotnosti / jmenovitá hmotnost = změna objemu / jmenovitý objem

Další zjednodušení -  s vědomým, že u reálných výstřiků jsou všechny změny anizotropické - změna lineárního rozměru pro isotropní chování ve všech třech souřadných osách je přibližně rovna třetině změny objemu výstřiku, tj.:

Součinitel změny lineárního rozměru vlivem nasákavosti = změna objemu / 3 x jmenovitý rozměr nebo- li:

Změna lineárního rozměru = jmenovitý rozměr x součinitel změny lineárního rozměru vlivem nasákavosti.

Rozměr je v mm a součinitel nasákavosti má rozměr 0, 01 x hodnota součinitele nasákavosti v %.

Příklad: jmenovitý rozměr je 115 mm, výstřik z PA 66, při užívání má rovnovážný obsah vlhkosti- nasákavost-  cca 1,5 %.Třetina z 1, 5 % je 0,5 %.Změna rozměru 115 mm v důsledku nasákavosti je tedy: 115 x 0, 005 = 0, 575 mm.

Pro informaci uvádím tabulku nasákavosti podle DIN 53 496 v %, objem zkušebního tělesa 5, 89 ccm.

Změna rozměru od mechanického zatížení výstřiku by neměla překročit přípustné protažení:

změna rozměru = přípustné protažení v 0, 01 % x jmenovitá délka v mm

Hodnoty přípustného protažení pro vybrané termoplasty v %: PMMA 0, 5 až 1, 0;PC 0, 5 až 1, 0;PS 0, 15 až 0, 3;POM 1, 0 až 2, 0;PP 1, 0 až 2, 0;LDPE 2, 5 až 4, 0;HDPE 1, 5 až 3, 0.

Příklad: jmenovitý rozměr 115 mm, výstřik z PP, přípustná změna od mechanického zatížení = 115 x 0, 015 = 1, 725 mm.

3D model vytvořený na střed tolerancí, výkres výstřiku jak ve 2D, tak i ve 3D ( například ve formátu .jt ) tvoří základní zadání pro výrobu výstřiku z termoplastu. Toto zadání vytvořené konstruktérem výstřiku, který svým zadáním definoval jeho vlastnosti, by mělo projít procesem zkoumání jeho feasibility - proveditelnosti. Proveditelnosti ve vztahu ke všem složkám vstupujícím do jeho výrobního procesu- konstrukce výstřiku z pohledu jeho zaformovatelnosti, vstřikovaného granulátu, požadavku na rozměrovou a tvarovou přesnost, procesní parametry výroby.  

Po prozkoumání proveditelnost, respektive po vzájemně dohodnutých úpravách je možno prohlásit 3D model a výkres výstřiku za vyrobitelný a zároveň je stanovit jako závazný podklad pro výrobu výstřiku.

Samozřejmě, že uvedený postup znamená, že na obou stranách-  odběratel a zadavatel výstřiku na jedné a jeho výrobce na druhé straně -  mají takové znalosti, které proces proveditelnosti jsou schopni realizovat.

Obecně platí, že příliš úzké tolerance přinášejí zvýšení výrobních nákladů, přes zvýšení zmetkovitosti, delší výrobní dobu, vyšší náklady na zkušebnictví. Naopak příliš široká toleranční pole mohou vést ke komplikacím při zaměnitelnost a montáži, mohou zapříčinit funkční selhání konstrukčních celků nebo mohou mít za následek omezení aplikovatelnosti.

Proto platí hlavní zásada lícování a stanovení tolerancí:

Tak přesně jak je to nutné, ale zároveň tak nepřesně jak je to možné

Bohužel, z důvodu neznalosti se s tímto principem setkáváme velmi zřídka, převládá princip malého dítěte: Já to chci i když nevím proč.

Tvar a rozměry výstřiku jsou dány jeho 3D modelem.

S ohledem na možnost případných rozměrových korekcí - odebírání materiálu z konstrukčních dílů formy - je výhodné rozměry u tvárnic stanovit jako minimální a u tvárníků jako maximální.

1. časť »

2. časť »

  • autor:
  • Lubomír ZEMAN PLAST FORM SERVICE, s.r.o., foto: Carl Zeiss


    Mohlo by vás také zajímat



     

    Nejnovější inzeráty

    Nejbližší výstavy a semináře

    Plastikářský slovník