INOFEST 2026: Automobilka a vinice řeší totéž. V Nitře se to ukázalo naplno

Sedmý ročník festivalu inovací INOFEST spojil více než 160 lidí z průmyslu, zemědělství, škol a veřejné správy. Napříč celým dnem se opakovala jedna a tatáž otázka. Téma ročníku znělo Automotive v pohybu, transformace jako příležitost. Program se ale rychle přelil daleko za hranice automobilového průmyslu. V jedné místnosti se řešila elektrifikace a dodavatelské řetězce, ve druhé autonomní roboty na polích a ve třetí to, proč mladí lidé odcházejí z regionů. Z celého dne bylo ale zřejmé, že všichni mluví o tom samém.

Stejné technologie, stejný problém

Vladimír Cviklovič ze Slovenské zemědělské univerzity představil autonomní robotiku, která pracuje se živým materiálem a musí se vyrovnat s tím, že dvě rostliny nejsou nikdy stejné. František Duchoň z FEI STU ukázal strojové učení, které rozpozná chorobu révy a postřik nasadí jen tam, kde je to potřeba. Lukáš Vacho mluvil o mapování ploch technologií LiDAR, tedy o stejném senzoru, na kterém stojí autonomní řízení vozidel.

V sousední místnosti přitom Libor Witassek ze společnosti IMPACTIVE mluvil o posunu od výroby automobilů k tvorbě energetických ekosystémů a Eva Winter z Top Privacy o tom, že kybernetická bezpečnost dnes není IT téma, ale provozní.

Rozdíl mezi traktorem a automobilkou se tak zmenšil na to, kdo má lepší data a kdo je umí použít.

Modernizace nezačíná technologií

Dopolední program stál na jednoduché myšlence, že modernizace nezačíná technologií, ale rozhodnutím. Kristián Berko z Kraftstrom Partners mluvil o tom, jak se nestát rukojmím vlastní automatizace, tedy jak si firma nemá nechat diktovat tempo stroji, které si sama koupila. Pavol Palko z TRIPAL na to navázal příběhem, jak se dá trpělivým inženýrstvím vybudovat široké portfolio namísto jednoho velkého skoku. Blok uzavřel rozhovor moderátora s Patrikem Hanákem a Denisem Bartou z DALITRANS o tom, jak ta samá změna vypadá v dopravě a logistice, kde se najednou mění digitalizace provozu, tlak na náklady i přechod na alternativní paliva.

Druhý blok sešel z úrovně strategie na úroveň každodenního provozu. Matej Pavelka z Lexus Slovensko spolu s Lukášem Richterem se podívali na automotive svět odzadu, tedy očima zákazníka, a mluvili o tom, jak se dá zlepšit zákaznický servis u prodejců, jak pracovat s lidmi na prodejně a kde konkrétně hledat místa pro zefektivnění. Rastislav Sopko a Ladislav Papánek z M2M Solutions spolu s Františkem Babejem z CSI Leasing potom přidali nejpraktičtější otázku dne, tedy jak modernizovat bez toho, aby firma na začátku vydala velkou sumu. Z obou bloků vyšlo to samé. Překážkou obvykle nejsou peníze ani technologie, ale odklad rozhodnutí.

Panel, ve kterém se nemluvilo v tezích

Odpoledne otevřel ekonom Vladimír Vaňo z Wealth Effect Management a jeho čísla nastavila tón celé diskuse. Podíl čínských značek na trhu Evropské unie se za rok téměř zdvojnásobil z 3,2 na přibližně 6 procent. Evropští dodavatelé podle asociace CLEPA zrušili v letech 2024 a 2025 zhruba 104 tisíc míst a do roku 2030 je ohroženo dalších 350 tisíc. Pro Slovensko, kde automobilový průmysl tvoří přes polovinu průmyslové výroby a živí 256 tisíc lidí, to není akademické téma.

Na data navázala panelová diskuse pod vedením Jána Košturiaka, ve které se setkali Jaroslav Holeček, Miroslav Janota ze společnosti Schaeffler, Libor Witassek ze STROJCAR a Libor Dobeš s Ladislavem Glogarem z Autoklastru. Řeč byla o tempu transformace, o připravenosti dodavatelského řetězce i o tom, co firmy od státu reálně potřebují a co jim, naopak, jen překáží.

Otázka, kterou nevyřeší žádná technologie

Ve spolupráci se Slovenskou aliancí pro inovativní ekonomiku SAPIE vznikl blok o tom, jak se z eurofondů stávají funkční inovační ekosystémy. Michal Číž ze SAPIE, Janka Pálková z Inovační agentury BBSK, Jozef Šimko z Partnerského inovačního centra, Marek Krnáč z KIRA, Igor Wzoš ze Smart City Cluster a Peter Sedlák z INOVIA mluvili o tom, jak zdroje využít efektivně a jak podpořit projekty tak, aby po skončení financování nezanikly. Na to přirozeně navázala diskuse pod vedením Kataríny Vitálišové z UMB, která otevřela téma, které nevyřeší žádná dotace. Proč mladí lidé z regionů odcházejí, co je přivede zpět a co jim musí region nabídnout, aby v něm chtěli tvořit. Z obou diskusí vyplynulo, že rozvoj regionu se neměří počtem podpořených projektů, ale tím, kolik lidí v něm zůstane.

Baťa po sto padesáti letech

Večerní atmosféru navodil zpěv a klavír Vaša Michalčíka a po dni plném čísel a technologií se sál na chvíli zastavil. Potom přišlo vyhlášení ankety INOVATO AWARDS. Titul Inovátor roku získalo občanské sdružení Cesty k podnikaniu a cenu za celý tým převzaly Renáta Fogeltonová a Monika Urdovová. Dlouhodobě pracují se žáky a mění způsob, jakým se na školách učí o podnikání, tedy z teorie na zkušenost z praxe. Přesně o tom se odpoledne mluvilo v diskusích o talentu a o odchodu mladých lidí z regionů.

Ta samá myšlenka se přenesla i do přednášky Gabriely Končitíkové z Nadace Tomáše Bati k baťovským principům při příležitosti stopadesátého výročí jeho narození a do diskuse s Ľubomírem Švecem ze ŠVEC GROUP o budování firmy. Baťa totiž nestavěl jen továrny, stavěl i školy, byty a lidi, kteří v nich potom pracovali. Po celém dni o senzorech, umělé inteligenci a datech proto zněla překvapivě aktuálně věta, která se mu připisuje. Budovy jsou hromady cihel a betonu, stroje jsou hromada železa a oceli, život tomu dávají až lidé.

Zbytek večera patřil hudbě a rozhovorům u sklenky vína, tedy té části festivalu, kterou do programu nikdo nenapíše a z níž bývá nejvíce užitku.

Děkujeme partnerům, kteří festival podpořili. ŠVEC GROUP, CSI Leasing, Lexus Slovensko, M2M Solutions, Kraftstrom Partners, TRIPAL, DALITRANS, Controllplus, Finlinea, LPH s.r.o, SHARVAN, Hronček & Partners, TOC EU. Za odbornou spolupráci na programu děkujeme SAPIE, Smart City Cluster, KIRA, Partnerské inovační centrum, Inovační agentura BBSK, INOVIA, BIC Bratislava. Za podporu děkujeme i Slovak Business Agency a Slovenské inovační a energetické agentuře.

Součástí programu byly i odborné diskuse realizované v rámci projektu STICS, Smart transformační a inovační konsorcium Slovensko a projektu Bridge & Shift, který propojuje automotive a mobility klastry v pěti evropských regionech.