Moderní spalovna u Bratislavy: Řešení pro odpad, emise i cirkulární ekonomiku

Pokusím se o nemožné. Vysvětlit, proč je “spalovna” pro Bratislavu výhodná. Pro město, protože mu vyřeší problém s průmyslovým odpadem, sníží emise a zatížení celého území. Pro stát, protože sníží úroveň skládkování v okolí Bratislavy, a také vyřeší problém průmyslového odpadu. Pro obyvatele, protože odpad se využije k výrobě energie, která nahradí spalování zemního plynu a sníží uhlíkovou stopu rafinerie. Pro Slovnaft, protože pomůže snižovat využívání fosilních složek a umožní nastartovat cirkulární ekonomiku na průmyslové úrovni. V celém projektu jsou nám vzorem obdobná zařízení v rakouském Linci a Lenzingu. Vybrali jsme si stejné technologické řešení.

Problém s dostatkem odpadu

Odpadu je dost. Na západě Slovenska máme 400.000 tun komunálního odpadu z černých kontejnerů na směsný odpad a 200.000 tun průmyslového odpadu. Ten lidé úplně nevidí, protože jde přímo ze společností na skládky, případně do zahraničí k využití. OLO má aktuálně kapacitu 165.000 tun a po investici 200 milionů eur, které si Bratislava musí půjčit, bude mít kapacitu 185.000 tun. Cementárny spalují jen vysoce výhřevný nerecyklovatelný odpad, proto nedokážou pomoci s komplexní likvidací. Vhodný odpad si dovážejí i ze zahraničí. Povolení mají od Ministerstva životního prostředí SR. Kromě aktuálně zmiňované Skalice, kde je odpor místních obyvatel velmi silný, tak na západě Slovenska není reálný žádný nový projekt.

Z naší plánované kapacity 300.000 tun bude 100.000 tun průmyslový odpad a 200.000 tun nerecyklovatelný komunální odpad.

Nabízíme tedy řešení pro odpad, který končí na těchto skládkách (viz kraje na západě SR), a které se zaplňují. Skládky odpadů: kde jsou, kolik je na nich místa a dokdy mají souhlasy (+mapa) | ODPADY-PORTAL.SK

EU nám nové skládky nepovolí. Slovensko tedy nemá plán, co s odpadem. Často zaznívá jako alternativa, že by se nemělo tvořit tolik odpadu. Souhlasím, ale lidské chování je bohužel opačné. S ekonomickým růstem jde ruku v ruce i produkce odpadu, a zejména toho nerecyklovatelného. Pokud bychom měli dost kapacit už teď, proč se tedy plní skládky? A to nevíme, kolik je na západě Slovenska černých skládek.

Proč právě v Bratislavě a Slovnaftu

Protože tady se nejvíce odpadu tvoří a bude tvořit. Navíc potřebujeme nahradit naši starou spalovnu ropných kalů novou, modernější spalovnou. K nám se nebude svážet ani odpad z celého Slovenska, jak to mnozí tvrdí, ani odpad ze zahraničí. Bude se svážet z oblasti západu a v případě průmyslového odpadu i z území Bratislavy. Zásadně odmítáme, že bychom chtěli dovážet odpad z Maďarska. V Maďarsku buduje MOL dvě velké spalovny s obdobnými kapacitami jako ve Slovnaftu, přičemž jedna již existuje u Budapešti. Tyto tři by měly stačit k pokrytí potřeb Maďarska, co se týče komunálního odpadu. V zemích, kde je ekologické povědomí obyvatelstva na vyšší úrovni než na Slovensku, jsou tyto projekty podporovány, a také fungují ve velkoměstech. Takže ujištění, že nebudeme využívat odpad z Maďarska, bude zřejmě muset přijít na politické úrovni obou zemí, jelikož navzdory našim argumentům někteří politici téma stále živí.

Umístění obdobného zařízení v rakouském Linci
 

Jak funguje technologie fluidního lože? 

CEZO bude sestávat ze dvou celků – provozu na dotřídění vybraných složek komunálního odpadu a ze samotného zařízení na energetické využití odpadu. 

Vytříděné složky komunálního a průmyslového odpadu se budou shromažďovat v hale určené k dotřiďování a úpravě odpadu.

Podstatou technologie spalování ve fluidním loži je cirkulace písku zahřátého na tak vysokou teplotu, že se chová jako tekutina. Takto zahřátý písek spaluje odpad, přičemž vznikají plyny a popílek použitelný k dalšímu zpracování. Vzniklé teplo se používá k výrobě vodní páry a elektřiny.  

Hala pro příjem odpadu bude mít čtyři rychlouzavírací vrata vybavená vzduchovými clonami bránícími případnému úniku  pachových látek během vjezdu a výjezdu nákladních vozidel. 

Hala na úpravu odpadu bude kompletně uzavřená, s vlastním odsáváním vzduchu s filtračním systémem. Odsávání bude nainstalováno i nad drtiči odpadu. Vzdušina odsávaná z těchto zón se bude po přefiltrování využívat jako spalovací vzduch ve spalovací komoře. 

Tuhý odpad z rafinerie se zvýšeným obsahem uhlovodíků bude přebírán ve zvláštním vykládacím prostoru. Materiál se přivede do zásobníku přes výsypku s motorovým uzávěrem, která zabraňuje úniku těkavých látek. Mechanicky zpracovaný odpad se přivede přímo do spalovací komory pomocí zakapotovaného dopravního pásu. 

Kusový odpad bude vyklápěn přímo do násypky s pachotěsným uzávěrem. 

Nakládání s odpady bude obdobné jako v současném rakouském Lenzingu. Lenzing – Inovativní od přírody

Dopad na obyvatele a okolí

Na jedné straně nás kritizují, že nezohledňujeme zatížení území, ale na druhé straně účastníci diskuse neberou v úvahu naše dekarbonizační plány v rafinerii, které sníží celkové zatížení. Rozběhnuté jsou již projekty – elektrifikace výroby, tedy výměna parních pohonů za vysoce účinné elektromotory, dále projekt zpracování bio- a odpadních olejů při výrobě udržitelných paliv jako HVO a SAF, a také plynofikace teplárny, která sníží emise z výroby páry. Dále se soustředíme na zvýšení výtěžnosti světlých produktů, zvýšení účinnosti pecí a turbín a využití bioplynu a zeleného vodíku. V neposlední řadě zvyšujeme i využití vlastních odpadních plynů. Všechny tyto projekty jen z pohledu emisí sníží zatížení území minimálně o 20 %. Slovnaft bude vypouštět o pětinu méně emisí než dosud. Jde o projekty, které jsou již ve stadiu realizace.

Dovážení odpadu

Odpad do Slovnaftu půjde železniční vlečkou a po silnici. Využije se existující železniční vlečka, která spojuje Slovnaft s Ústřední nákladní stanicí, a počítá se i s možností dobudování nové železniční přípojky do blízkosti CEZO. Železnice je klíčová, protože se na ni mohou napojit i odpadové firmy a podle ní umístit separační centra. Počítá se s tím, že po železnici půjde 50 procent objemu a po silnici zbývajících 50 procent, což znamená od 20 do 30 aut za den navíc po D4R7. To je přijatelný nárůst i podle svozové studie.

Z aktuálně doutnajících skládek unikají do ovzduší obrovské objemy nebezpečných látek, které nikdo nemonitoruje a k jejich řešení naposledy vyzval i prezident. Ty reálně již nyní ohrožují zdraví obyvatelstva.

Co půjde z komína nové spalovny?

Všechny modelové situace konstatovaly, že nejvyšší příspěvky hodnocených znečišťujících látek CEZO byly hluboko pod limitními hodnotami a nepřekročily 0,5násobek limitní hodnoty. Modelové výpočty prokázaly, že navrhovaná výška komína 60 metrů s rezervou vyhovuje pro parametry provozu, a splňuje i požadavky na zajištění dostatečného rozptylu emisí.

Spaliny z CEZO budou před vstupem do komína kontinuálně monitorovány pomocí automatizovaného měřicího systému (AMS). Ten kromě zpracovávání a archivace naměřených hodnot koncentrací emisí vybraných znečišťujících látek bude zaznamenávat i hodnoty koncentrace O2, tlaku, teploty a vlhkosti v místě měření hodnot emisních veličin, a také teplotu spalin.  

Kontinuálně budou monitorovány všechny hodnoty požadovaných emisí, případně budou zjišťovány periodickým měřením v intervalech předepsaných příslušným orgánem státní správy a průběžně budou zveřejňovány na webové stránce Slovnaftu v souladu se zákonem.

Co s popelem vznikajícím při využívání odpadu? 

Popel – tedy to, co zůstane z využitého odpadu, objemově přibližně 25% – je již stabilizovaná forma, se kterou lze dále pracovat. Popel budeme odvážet k dalšímu zpracování, tak jako to dělají v Rakousku či Nizozemsku. Hrubý popel bude skladován v silech, která budou na střeše vybavena filtrem na čištění odpadního vzduchu unikajícího ze sila během plnění, vykládání a kypření. Popel bude odebírat externí odběratel k využití, nejčastěji k výrobě stavebních materiálů. 

Jemný popel (popílek), kterého bude podstatně méně, bude vznikat zejména z tkaninového filtru. Při jeho odvozu se postupuje obdobně jako u sila na hrubý popel. Popílek půjde k materiálovému využití, eventuálně bude vyvezen do zařízení na odstraňování odpadu. Tak to dělají i ostatní zařízení ve světě.

Co z toho bude mít Bratislava?

Zásadně vyřešený odpadový management v souladu s cíli EU. OLO dnes dodává Bratislavě přibližně 20 procent potřeb tepla, zbytek dodává teplárna spalováním zemního plynu. Takže kromě úspory emisí u nás v rafinerii by se Bratislava mohla pyšnit dalšími ušetřenými emisemi, které dnes produkuje při zajišťování tepla pro obyvatele. CEZO by dokázalo pokrýt potřeby Ružinova v případě tepla kompletně na celý rok a ještě by dokázalo dodávat i další menší městské části. Tedy vše přesně v souladu s klimatickým plánem města. Bratislava se navíc mohla efektivně zbavit kalů, které produkují její čistírny odpadních vod. Bratislava bude mít vyřešené odpadové hospodářství pro průmysl na svém území. A hlavně Bratislava a okolí nebude vytvářet skládky, tak jako dosud.

Protože skládky jsou tu, postupně se plní a Slovensku běží čas. Časem začnou nekontrolovatelně ohrožovat obyvatele. Diskuse o spalovně je i o tom, kam chceme patřit. Zda na západ, kde tento problém již reálně vyřešili, nebo na východ, kde se odpad vozí za vesnici, na skládky nebo tam, kde si ho jakože nikdo nevšimne.

Bratislava může jít příkladem, protože dnes nemá jinou reálnou alternativu.