Skupina MOL informuje, že společnost INA dokončila projekt modernizace rafinerie v Rijece

Výstavbou výrobní jednotky pro zpožděné koksování (Delayed Coking Unit, DCU) a souvisejících zařízení se instalovaná zpracovatelská kapacita rafinerie v Rijece zvýší až na čtyři miliony tun ropy ročně. Rafinerie bude zároveň schopna zpracovávat širší škálu ropy včetně těžších druhů. Klíčovou změnou je optimalizace výroby – nová jednotka umožňuje dosáhnout ze stejného objemu ropy výrazně vyšší výtěžnosti vysoce hodnotných produktů. Očekává se, že podíl nafty na celkové výrobě se zvýší přibližně o 30 procent, což má strategický význam pro trh – zejména během vrcholu turistické sezóny v Chorvatsku.

Výroba v rafinerii již nebude vyžadovat dovoz vakuového plynového oleje (VGO), který je na evropském trhu převážně ruského původu. To dále zvyšuje energetickou bezpečnost Chorvatska a snižuje závislost na dovážených surovinách.

Slavnostního ukončení modernizace rafinerie se zúčastnili zástupci vlády Chorvatské republiky, vlády Maďarska, velvyslanci několika zemí, zástupci regionálních a místních komunit a management společností INA a MOL Group. Před slavnostním ukončením byla s Ministerstvem hospodářství Chorvatska podepsána v rámci Národního plánu obnovy a odolnosti grantová smlouva na výstavbu závodu na výrobu zeleného vodíku v rafinerii v Rijece, což signalizuje další investice do udržitelného rozvoje.

Zsuzsanna Ortutay, předsedkyně představenstva společnosti INA, zdůraznila, že projekt modernizace rafinerie představuje strategický milník: „Od nynějška budeme moci efektivněji využívat každý barel ropy a udržíme si dlouhodobou konkurenceschopnost. Přínosy projektu přesahují hranice rafinerie. Pro Chorvatsko a region to znamená větší energetickou bezpečnost, pro naše zákazníky stabilnější dodávky a pro společnost INA silnější pozici regionálního dodavatele. Projekt je také silným motorem hospodářského růstu a rozvoje místních komunit. Moderní výrobní zařízení podpoří náš přechod na nízkouhlíkové hospodářství. Společnost INA již realizuje projekty v oblasti obnovitelných zdrojů energie a do konce roku zde bude postaven závod na výrobu zeleného vodíku, první svého druhu v Chorvatsku.“

Ante Šušnjar, ministr hospodářství Chorvatska, hovořil o významu projektu pro energetickou bezpečnost Chorvatska a regionu: „Uvedení výrobní jednotky pro zpožděné koksování v rafinerii v Rijece představuje významný krok v posilování energetické bezpečnosti Chorvatska i celého regionu. V období geopolitické nestability je klíčové mít robustní a spolehlivou energetickou infrastrukturu, která zajistí bezpečnější dodávky, stabilnější trh a odolnější ekonomiku. Očekáváme, že rafinerie v Rijece bude pracovat stabilně, udržitelně a na plnou kapacitu, což přinese přínosy chorvatské ekonomice, energetickému systému i našim partnerům v regionu. Chorvatsko bude pokračovat v posilování své energetické infrastruktury a kapacit, protože silný energetický systém znamená silnější ekonomiku, větší národní odolnost a vyšší bezpečnost pro naše občany i hospodářství.“

Levente Magyar, státní tajemník Ministerstva zahraničních věcí a obchodu Maďarska zdůraznil, že jde o společnou energetickou bezpečnost: „Toto je velký den pro Chorvatsko. Velký den pro Maďarsko. A velký den pro energetickou bezpečnost našeho regionu, protože hluboce věříme, že energetická bezpečnost v tomto regionu je nedělitelná. Chorvatsko nemůže mít energetickou bezpečnost, aniž by ji mělo Maďarsko – a Maďarsko ji nemůže mít bez Chorvatska. Tato významná investice historického rozsahu ztělesňuje tuto nedělitelnost a bude garantem naší společné energetické bezpečnosti, zejména v těchto náročných časech. Představuje historický krok správným směrem k posílení naší společné energetické suverenity i energetické bezpečnosti.“

Modernizace rafinerie v Rijece je součástí dlouhodobého investičního cyklu, v rámci kterého INA a Skupina MOL za posledních dvanáct let investovaly do modernizace rafinérské a logistické infrastruktury více než 1,3 miliardy eur.

József Molnár, generální ředitel Skupiny MOL, zdůraznil: „Dnes začíná nová kapitola v rafinérských aktivitách společnosti INA. Dokončili jsme stavební fázi největší průmyslové investice v historii INA i Chorvatska. Tím však naše práce teprve začíná. Globální energetický trh zůstává křehký, a proto musíme udělat maximum pro dosahování vysoké produktivity a pro to, aby se Rijeka zařadila mezi nejefektivnější rafinerie v Evropě. Naše zájmy jsou jasné: chceme silnou společnost INA. A silná INA znamená silnější Chorvatsko, spolehlivější energetické zásobování regionu a silnější Skupinu MOL.“

Rozsah inženýrského a stavebního úspěchu nejlépe ilustrují čísla. Na výstavbu nových zařízení bylo použito více než 10 000 tun oceli, což je téměř jedna a půl Eiffelovy věže. Projekt spotřeboval 60 000 kubických metrů betonu, což by stačilo na výstavbu středně velkého fotbalového stadionu. Více než polovinu prací v hodnotě téměř 700 milionů eur provedli domácí dodavatelé. Dokončením projektu si společnost INA zajistila dlouhodobý udržitelný provoz rafinerie v Rijece a nadále významně přispívá k hospodářskému růstu, rozvoji a stabilitě zaměstnanosti v širším regionu Rijeka.

Zleva: Damir Mikuljan, Ante Susnjar, Zsuzsanna Ortutay, Levente Magyar, Jozsef Molnar

O projektu zeleného vodíku

S cílem diverzifikovat své tradiční portfolio o zdroje obnovitelné energie investuje společnost INA v areálu rafinerie v Rijece více než 60 milionů eur do výstavby závodu na výrobu a distribuci zeleného vodíku. Spolu s 10 MW elektrolýzním zařízením bude vybudována také doprovodná 11 MW solární elektrárna. Vyrobený zelený vodík bude určen pro trh, především pro dopravu, a bude jej možné využít i ve vlastních výrobních procesech rafinerie. Dokončení prací je naplánováno na konec roku 2026, přičemž první molekuly zeleného vodíku by měly být vyrobeny v roce 2027. Dohodu o grantu v rámci Národního plánu obnovy a odolnosti v hodnotě až 15 milionů eur podepsali jménem společnosti INA předsedkyně představenstva Zsuzsanna Ortutay a člen představenstva Hrvoje Šimović spolu s chorvatským ministrem hospodářství Ante Šušnjarem a ředitelem Fondu na ochranu životního prostředí a energetickou účinnost Lukou Balenem.